Tak tohle byla oblíbená uvítací průpovídka mého dědečka, když jsem ke svým prarodičům přišel na návštěvu. Moc velká dálka to nebyla... v prvních letech mého života o patro níž, později o patro výš... a nakonec zase o patro níž. To podle toho, jak jsem se zrovna v našem domě stěhoval. Ale bez ohledu na to, jestli jsem chodil k dědovi a babičce ze schodů, nebo do schodů, bylo mi u nich vždycky dobře.

Doufám, že i vy se budete cítit na těchto stránkách stejně.