20. srpna 1999

U herců se všeobecně předpokládá, že se profesionálně zajímají hlavně o role, které hrají. U tohoto herce to neplatí.

Na úvod bych rád řekl, že jsem nikdy neměl žádný hlavní seznam postav, které bych chtěl hrát. Jeden můj kamarád chtěl vždycky hrát Abrahama Lincolna - ale „Kde?“ ptal jsem se ho, a „Kdo ti napíše text?“  Ztvárnil jsem několik slavných postav jako například Lawrence z Arábie (v Ross 1970), krále Edwarda II. (1969-70), a Adolfa Hitlera (Countdown to War 1980), ale mými autory byli Terrence Rattigan, Christopher Marlowe, a Hitler sám (použil jsem pouze führerova vlastní slova, přeložená natürlich do angličtiny.)

Ty nejlepší role jsem dostal vlastně jen náhodou. Byla to šance setkat se se starým přítelem, když jsem v roce 1990 uvažoval nad tím, do jaké role se obsadím v Royal National Theatre, která mi vnukla nápad hrát Richarda III. Než jsme o tom mluvili, nikdy mě ani nenapadlo konkurovat těm skvělým Richardům posledních let.

Ve většině případů se dívám na práci jako celek – kdo bude režírovat, jaké bude obsazení, jak dlouho potrvá, chce se mi pracovat v Leedsu (nebo třeba v Torontu nebo teď ve Wellingtonu). Takže v případě Pána prstenů je celý tenhle podnik zahrnující tři filmy a kouzelnou krajinu Nového Zélandu osvěžující, protože mám mimo jiné možnost ztvárnit legendu.

Kdyby nebyl režisérem muž, který natočil „Nebeská stvoření“, se silnou vizí všech těch precizních svérázných velkolepých míst, nijak by mě představa celého roku stráveného mimo domov v Londýně netěšila. Ale návrhům, scénáři a neokázalé oddanosti celému projektu, jak ji dává Peter Jackson najevo, se prostě nedá odolat. Kdybych nebyl schopen hrát Gandalfa (kvůli narušitelskému časovému plánu filmu X-Men), určitě bych doufal, že snad dostanu později v trilogii alespoň nějakou méně časově náročnou roličku.

Jsem si vědom velkých očekávání Tolkienových fanoušků – mezi které se také řadím. Ale protože jsem si nikdy ani ve snu nepředstavoval, že bych mohl hrát nějakého čaroděje, nejsem na tuhle situaci připraven. Nedávno jsem ale pracoval s čarodějnicí, bílou, jejíž kouzla budí hrůzu. A její energie je působivá. Budu muset porozumět povaze Gandalfovy energie – co ho vlastně žene vpřed. Co žene vpřed nás všechny?

Velký projekt. Přeju jim štěstí, až se v říjnu 1999 začne Pán prstenů natáčet (beze mě).

— Ian McKellen, Londýn, 14. srpna 1999